Zánět, jeho příčiny a následky
Cca 15% veškeré populace alespoň jednou ročně prodělá zánět vedlejších dutin. Záněty vedlejších nosních dutin jsou časté především u dětí a znovu přibývají s tím, jak stárneme. Problémy se navíc zvětšují na jaře, kdy začíná pylová sezóna s projevy alergických reakci. Akutní zánět VDN obvykle navazuje na virový zánět horních cest dýchacích, například na běžnou rýmu. Virová infekce poškozuje funkci řasinkového epitelu, dochází k otoku sliznic, následuje omezení drenáže vedlejších nosních dutin. Tím je omezen transport hlenu z VDN, který spolu s poškozenou funkcí řasinkového epitelu umožňuje průnik a pomnožení bakterií (tzv. superinfekci) v postižené dutině VDN. Dochází zde k výrazné zánětlivé reakci sliznice a produkci hnisavého hlenu. Postupně může dojít až k ucpání dutin hlenem.
Zánět může být virového, bakteriálního, alergického i mykotického původu. Většina případů zánětu dutin postihuje dutiny čelní a čelistní. Tyto záněty mohou způsobovat také zkažené kořeny horních zubů a nebo se zánět dutin může projevit v souvislosti s některými hormonálními změnami, např. v těhotenství, časté užívání antihistaminik, alergie na pyl či anatomické poměry (úzké ústí) z dutin.
Ve většině případů se nejedná o závažné onemocnění, ale pokud zánět postihne i okolní orgány, nastávají komplikace. Při hnisavém zánětu v uzavřené dutině je tu riziko přechodu zánětu na okolní oblasti (očnice, mozek). Rovněž je možné zhoršení stavu dolních cest dýchacích u astmatiků. U některých jedinců se záněty VDN často opakují a pak mohou přecházet do chronického stavu.